Věk vyšetřovaných zvířat dle OFA = 12 měsíců a starší
I. stupeň

Patela je hypermobilní, ale spontánní luxace při běžném a normálním pohybu kolenního kloubu se vyskytuje vzácně. Manuální luxace pately je dokonale možná při běžném palpačním vyšetření, ale patela se ihned vrací do normální polohy, jakmile pomine manuální extenční tlak na kloub. Při vyšetření není cítit žádná krepitace. Jen minimální je laterální i mediální rotace tuberositas tibiae. Flexe a extenze kloubu je elementárně normální - primárně bez problémů v linii s hleznem, bez abdukce. Postižení pacienti neprojevují klinicky kulhání, ale jsou predisponování pro zhoršení klinických příznaků luxace a vážných změn patelární luxace v případě zátěže vazivových struktur.

Klíč k vyšetření pacienta ve stupni I:
nekulhá, manuální luxace možná, spontánní reluxace, kloub normálně hybný, chybí krepitace, rotace tibie není 

II. stupeň

Velice frekventovaný stupeň luxace, který se stává v některých případech více či méně permanentní. Může být prezentován jemnými úhlovými a torzními změnami femuru (torzí distálního femuru, laterální odklon distální třetiny femuru). 
Patelu možno manuálně vysunout laterálním tlakem nebo ji je možno luxovat flexí kolenního kloubu. Patellu je možno ”donutit” k úplné luxaci výše popisovaným vyšetřením nebo extenzí kolena a rotací tibie. Toto vyšetření je doporučeno provádět v anestezii. Patela spontánně reluxuje, když pomine manuální tlak na kloub.
Mediální torze tibie je možná až do 30 stupňů v karaniokaudální rovině se současnou lehkou deviací tuberositas tebie. V případě, že patela je mediálně fixovaná, je stehno v abdukci. Je-li postižení bilaterální, většina váhy je přenesena na hrudní končetiny. Mnoho případů postižených stupněm II žije ve slušné kondici po mnoho let, ale konstantní luxování pately přes mediální hranu trochley vede k erozím na chrupavčité ploše pately a také na proximální ploše mediální hrany kladky. Tento proces vede ke krepitaci při manuálním vyšetřování kolena. Klinicky dává pacient problém najevo občasným kulháním resp. přesněji řečeno skákáním. Noha je někdy nešena, při došlapování je v jemné flexi.

Klíč k vyšetření pacienta ve stupni II:
občasné skákání, možnost luxovat patelu kraniálním tlakem, flexí kolene nebo rotací tibie s reluxací, krepitace při vyšetření

III.stupeň

Patela je vyskočena do polohy mediální luxace (po většinu doby - Bojrab) permanentně s torzí tibie a deviací tuberosity mezi 30 až 50 stupni v kranikaudální rovině. Patelu lze manuálně reluxovat resp. redukovat zpět v extenzi kolene (opak stupně I, kdy patelu lze luxovat ve stejné poloze). Manuální redukce, ”nahození” pately se okamžitě vrací zpět do polohy mediální luxace po flexi či extenzi přidržovaného kloubu (dtto opak stupně I). Je to způsobeno mediální dislokací skupiny quadricepsu. Jako vedlejší příznaky je možno pozorovat abnormality měkkých tkání a deformity tibie a femuru. Kladka je velmi plochá nebo vyhlazená. Pacient hojně kulhá a v případě zátěže retinakula je kulhání trvalé. Ačkoliv kulhání není intermitentní, mnoho zvířat používá postiženou pánevní končetinu s kolenem v semiflexní pozici. Flexe / extenze kloubu vede k abdukci / addukci stehna.
Hojné nebo permanentní kulhání, torze tibie do 50 stupňů s permanentní luxací, reluxace možná, ale ihned skočí zpět do luxace 

Klíč k vyšetření pacienta ve stupni III:
patela je permanentně luxovaná s torzí tibie do 50 stupňů, manuální reluxace možná, postižená končetina v semiflexi, snaha při vyšetření je patelu reluxovat

IV.stupeň

Se projevuje mediálním stočení tibie (twist) a baze tibie ukazuje další deviaci mezi 50 a 90 stupni vůči kraniokaudální rovině. Patela je permanentně luxována a není ji možno manuálně reluxovat (na rozdíl od stupně III, kdy to ještě lze). Trochela je konvexní nebo zcela chybí a skupina quadricepsu je dislokována mediálně. Patela je položena nad mediálním kondylem a je možno palpovat mezeru mezi lig. patellae a distálním koncem femuru. Jako vedlejší patologie se projevují abnormality měkkých tkání a deformity femuru a tibie. Klinicky se pacient projevuje jako chromý a nemůže narovnat kolenní kloub, pohybuje se v přihrblé pozici. Třebaže jsou změny variabilní, tak většina pacientů s mediální patelární luxací vykazuje některé typy strukturálních abnormalit. Následné muskuloskeletární abnormality jsou spojovány s luxací čéšky. Jedná se o laterální torzi distálního femuru, mediální dislokaci skupiny quadricepsu, dysplazie femorální epifýzy, laterální odklon distální třetiny femuru, rotační instability celého kolenního kloubu a deformity tibie. Patologické změny mohou být mnohočetné a postižení měkkých tkání může být na rozdíl od očividných změn kostní velmi jemné. V současnosti není dostatek experimentálních zjištění objasňujících vznik a genezi anatomických změn při luxaci pately. Vysvětlení patologie je vždy odvislé na důkazech plynoucích ze sledování klinických případů.

Klíč k vyšetření pacienta ve stupni IV:
trvalá luxace pately s nemožností reluxace, přídavné muskuloskeletární změny, noha nefunkční

z internetových zdrojů přeložil a sestavil MVDr. Michal Čáp