|
Byla jsem překvapena nabídkou České televize, resp. štábu
pořadu "Chcete mě", která při natáčení reportáže
v útulku pro kočky sídlícím ve Švermově (část Kladna)
projevila zájem o natočení krátké upoutávky o našem
plemeni, tj. o grifoncích. První telefonický rozhovor se
uskutečnil na základě doporučení pana Michala Slováka,
který znal v okolí Kladna jenom mě, prostřednictvím předsedy
klubu pana Miloše Tupého, kterého produkční kontaktovala
jako prvního. Hned při prvním telefonickém rozhovoru byla ze
strany scenáristky navržena obsahová forma televizního
vstupu a jak by si setkání s naším plemenem představovala.
Chtěla mít v záběru všechny tři variety a neopomenula se
zmínit ani o fence Cilla paní Markéty Nedvědové, která
proslula jako jediný záchranářský pes tohoto plemene.
Jelikož termín natáčení byl přímo šibeniční, nebylo možné
udělat pořádnou přípravu a ani hledat vhodný přírodní
terén. Proto jsem využila udržovaného travnatého prostoru přímo
před mým bytem a současně jsem pro scenáristku připravila
překvapení.
Štáb televize jsem si osobně vyzvedla u útulku a s panem
Srstkou jsem odjela směrem k domovu jako první těsně
stíhána technickým vozem televize. Měli jsme všichni velké
štěstí, protože nám počasí opravdu přálo a po celou
dobu svítilo sluníčko, ačkoliv ještě dopoledne bylo pod
mrakem. Technikům se vybraný "plácek" opravdu
zamlouval a my jsme již měli všechny psy venku, kde společně
dováděli a hráli si. V tuto chvíli byl čas na odhalení připraveného
překvapení. Paní Drozdové a paní Zakarii jsem mohla osobně
představit paní Markétu Nedvědovou s její fenkou Cillou. Obě
byly v danou chvíli skutečně překvapením "paf" a
později se ukázalo, že se s paní Nedvědovou a Cillou trochu
znají, neboť se setkali již dříve při natáčení pořadů
o záchranářích a také o canisterapii. Slovo dalo slovo a
tak se Markéta Nedvědová ujala komentáře, aby mimo
základních informací o plemeni uvedla i úspěch své fenečky
tak, jak producentka požadovala a od čeho si obě televizní
pracovnice slibují právě tu jedinečnost a zpestření svého
pořadu, kde budou použity i archivní záběry grifonka-záchranáře.
Zatímco paní Nedvědová pilovala rozhovor s panem Srstkou, my
ostatní jsme korzovali s našimi pejsky po trávě a museli se
snažit, aby byli neustále v pohybu. Splnění tohoto úkolu
bylo docela náročné, protože dvě feny háraly a psi svoji
aktivitu vyčerpali již dříve právě na ně, sluníčko
také dostatečně hřálo a psům se už nechtělo moc chodit,
natož běhat. O další zpestření natáčecího procesu se
postarala zvuková technika. Nikdy bych neřekla, že mikrofon,
který štáb používal, může být hodně citlivý i na
vzdálené zvuky. Takže nejdříve to bylo škrábání a broušení
u rodinného domu stojícího tak 200 až 300 m od nás, pak
motor auta, který nechala majitelka běžet a zaběhla si pro něco
domů, až zakročil zvukový technik. My jsme naopak museli
dodržovat velký klid a ticho, skoro ani nemluvit a udržovat i
naše psy, aby na nikoho neštěkali - to byla ale pěkná fuška.
Když jsme tohle všechno přestáli a některé obrazy se natočily,
zbývalo už jen dotočit do pořadu pár úvodních a závěrečných
slov pana Srstky. V tu chvíli přišel ten největší kameňák.
Z železniční zastávky se začal rozjíždět motorový vlak
a tak "funěl", že se otřásalo celé okolí a v
závěru tohoto manévru, přímo pod námi, ještě zatroubil.
To už jsme se opravdu všichni drželi za břicha od smíchu.
Toto byla skutečně závěrečná tečka za ukázkami všech možných
situací, které by člověk snad nedokázal ani naplánovat.
Teprve až po odjezdu vlaku mohl štáb celý svůj připravený
scénář dokončit, složit své vybavení a odjet zpět do
Prahy.
Nyní nezbývá než si přát, aby zkušený štáb vybral ty
nejlepší záběry našich psích herců a my si 28. října
2006 v 10.10 hod. (opakování ve čtvrtek 2.11. po 13 hodině a
v pátek 3.11. po 9 hodině) mohli vychutnat zajímavou reklamu
pro to nejlepší plemeno na světě ...
Hana
Rotterová
|
