Jak
všichni víme, grifonci a brabantíci patří do skupiny společenských
plemen, přesto si dovolím předložit Vám pár řádek o
výcviku našich čtyřnohých přátel.
Vzhledem k tomu, že doma již máme westíka,
který úspěšně absolvoval zkoušky ZZO, ZOP a běhá agility,
rozhodla jsem se, že tyto aktivity vyzkouším i s naším
ufounkem.
Nejdřív
musím předeslat, že mě překvapila jeho obrovská ochota cvičit
a radost z „práce“. Situaci jsme měli tedy ulehčenou o určité
Aldíkovo napodobování a odezírání od našeho westa.
Nemyslím, že by bylo potřeba rozebírat postup
nácviku jednotlivých cviků. Spíš bych ráda,
aby majitelé neopomíjeli specifika povah těchto plemen
a tomu uzpůsobili systém a metody výcviku a využili jeho
zvídavosti a hravosti (grifonek není ovčák, proto jsou některé
výcvikové metody zcela nevhodné). I u psů platí, že čím
dříve začnete s výcvikem, tím lépe.
Podstatná je též důslednost při nácviku
jednotlivých cviků. Základem všeho je ovšem motivace. Po každém
úspěšném provedení cviku by měl být pes bezprostředně
odměněn (u „pažravců“ pamlskem – u vášnivých
aportérů hozením aportu). A pokud se k tomu přidá i vaše
radost z úspěchů čtyřnohého kamaráda, máte
vyhráno. Pokuste se psa přesvědčit, že neexistuje větší
zábava pro vás oba než „společné cvičení“.
Vzhledem k tomu, že jsem s Aldíkem složila
zkoušku ZOP, pokusím se vám přiblížit úskalí a nejčastější
chyby u jednotlivých cviků:
Základní
část
Přivolání
Volba
ze dvou varianta
- v klidu s předsednutím před psovoda
- za pohybu k noze psovoda
/U
psů „závisláků“, kterými ve většině případů
grifonci bývají, se spíše doporučuje přivolání za pohybu
k noze psovoda, protože je větší pravděpodobnost, že
se pes při povelu „volno“ a změnách směru chůze psovoda
vzdálí./
Ovladatelnost
na vodítku
/U
otoček vpravo a vlevo dejte pozor, aby se přiřazoval pes
k noze a ne vy ke psovi. Vodítko by mělo být vždy prověšené./
Ovladatelnost
bez vodítka
/Vodítko
vždy při práci psa na volno schováme do kapsy (pozor na
velikost kapes, aby s ním pak šlo znovu dobře
manipulovat) nebo zapneme tak, že vodítko visí z levého
ramene a karabina je na pravém boku – tohle je dobré
trénovat i při vycházkách, protože zbytečně stržené
body za špatně pověšené vodítko dozajista velice mrzí./
Sedni
– lehni – vstaň
(na vodítku)
/Při
nácviku povelu „vstaň“ je vždy lepší nepřipojovat
následně cviky „sedni“ nebo „lehni“, ale chůzi u nohy
apod., aby pes neinklinoval k opětovnému předčasnému přisednutí
k noze psovoda. Dbejte na to, aby byl pes skutečně u všech
cviků ve správné poloze – nevytáčel se do stran./
Odložení
(vzdálenost 30 kroků)
/Dejte
pozor na váš postoj při odložení psa – nežádoucí jsou
ruce v kapsách, za zády apod./
Cviky
skupinové a speciální
/komentář
k jednotlivým cvikům – viz výše/
Ovladatelnost
na vodítku ve skupině
Sedni
– lehni – vstaň ve skupině
(na vodítku)
Odložení
vleže ve skupině (vzdálenost
30 kroků, minimálně 2 minuty)
Přenesení
psa psovodem a cizí osobou
(5m + 5m, pes má náhubek)
Chůze
po nepříjemném materiálu s jedním zastavením
A
ještě pár všeobecných postřehů:
Na
zkoušku si vždy berte pohodlné oblečení, abyste se cítili
dobře a psa při cvičení nerušily např. vlající cípy
dlouhé bundy. Psa předem uvykejte na stahovací obojek a
náhubek. Pokud zkoušky neprobíhají na cvičišti, které dobře
znáte, zúčastněte se alespoň jednoho zkušebního nácviku
v areálu, aby se i pes seznámil s „cizím“ prostředím.
Dejte pozor na povelovou techniku – nesmí se lišit od zkušebního
řádu.
Doufám,
že moje povídání alespoň některým dodá odvahu nebo částečně
pomůže při výcviku a rozšíří se řady „pracovních“
grifonků a brabantíků.
S přáním
mnoha úspěchů Marcela Marečková
www.ctyritlapky.wz.cz
|